|
Hasič a Quo vadis
11.10. 23:09 - David Lange
Hasič a ...Quo vadis?
Nelehké břímě hasičských povinností si dobrovolně na svá bedra bereme, chlapci. V rámci bezpečnosti potřebujeme papír už i na zavázání tkaniček. Nároky prostě stoupají, vývoj se nezastavuje a hasičina se musí přizpůsobovat. Není v mých schopnostech vzpomínat a říkat, jaké to bylo před léty. Určitě si ale myslím, že se dobrovolná hasičina dost přiostřuje. Jak na jednu stranu stoupají požadavky, z druhé strany se valí kupa problému, které nás v rozletu omezují. Mnoho z nich už jsem popsal v rámci pár písmenek. Ty problémy možná evokují ve většině lidí stejné myšlenky. Ač je popisuje jeden člověk, někdy jako by popisoval problém přímo z mého okolí, že?! Je to tím, že u hasičů jsou určité problémy republikového charakteru. Většina těch problému není vyřešena, většinu nynějších nároků na dobrovolné jednotky se jen stěží daří udržovat. Problémy, o kterých se ví, ale o kterých se mlčí. A tak jen očekáváme, kdo první si položí onu otázku „Kam vlastně kráčíš, dobrovolný hasiči? a začne s ní pořádně něco dělat.
Často slýcháme o špatném hospodaření, nesystematických krocích a zbytečném plýtvání peněz. Často slyšíme, co je všechno špatně. Ale místo soustavného remcání by už to chtělo něco dělat. Možná, že můžeme nadávat těm, kteří teď podle nás jen lenoší, sami se ovšem angažovat nebudeme. A to je špatně. Pořád jen čekáme, kdo se smiluje a kdo nám co dá. Ale i Čtvrtníček vám poví, že takto ti kapříci nepřiplují. Nejsme jen nosiči vody, musíme jít tomu štěstíčku naproti :). Bohužel dnešní doba nás nutí „prodávat" svou dobrovolnou práci před veřejností, která o jednotkách ví velice málo a často je zaměňuje se sbory, natož aby nám za něco děkovali. Překážek je už více než dost, ale pokud je nezačneme pomalu odbourávat, začnou se kupit.
Hasiči zanedlouho asi nebudou v takovémto počtu jako kdysi. Zůstanou jen ti nejotrlejší, co přes všechny předchozí zmiňované překážky mají stále chuť pomáhat. Ale kdo to dnes je? Dnes má většina lidí na něco alergii, problémy zdravotní, nesportují, nebo mají naopak milion aktivit kromě hasiče. Nezajímají se o své okolí, neřeší svou budoucnost. Málokdo dneska může utíkat z práce, málokoho pustí, málokdo má řidičák na cisternu. Člověk hledá práci a ten kdo jí má, se o ni bojí. A marné, živit a šatit rodinu se musí. Čili hasičina se opět propadá v žebříčku priorit.
Abych nám jen nekřivdil, jedna věc začíná být čím dál zajímavější. Nároky rostou, finance klesají. Je zajímavé sledovat, jak sbory se starou technikou a nedostatečným vybavením stále cvičí a školí se, opravují někdy i neopravitelné, snaží se vyjíždět v kteroukoliv dobu a přitom veřejnost stále neuznává jejich význam. Sto jejich zdařilých výjezdů se vyrovná jednomu, kdy měli ostudu, že nevyjeli.
Tento server navštěvují myslím hasiči různých věkových skupin. Těm starším tleskám, že se dokázali přizpůsobit vývoji a přijali ho. Ti mladší z nás by si ale asi měli sami sobě pomalu položit onu otázku Quo vadis, hasiči?! Pokud nezačneme věci měnit alespoň na nejnižší úrovni, brzy na to všichni dojedeme.
Age
|